Adrenální karcinom (ACC)

Adrenokortikální karcinom (ACC) je jedním z nejagresivnějších solidních nádorů v lidském těle. Vyznačuje se vysokou mortalitou a často bývá diagnostikován již v pokročilém stadiu. Jedná se o velmi vzácný nádor, jehož roční výskyt se v současnosti odhaduje na 0,5–2 případy na milion obyvatel.

Co je to za nádory

Adrenokortikální karcinom (ACC) je jedním z nejagresivnějších solidních nádorů v lidském těle. Vyznačuje se vysokou mortalitou a často bývá diagnostikován již v pokročilém stadiu. Jedná se o velmi vzácný nádor, jehož roční výskyt se v současnosti odhaduje na 0,5–2 případy na milion obyvatel.

Prognóza onemocnění je nepříznivá – pětileté přežití se pohybuje pouze okolo 5–10 %, přičemž zásadní roli hraje klinické stadium při stanovení diagnózy. U pacientů s lokalizovaným onemocněním (bez šíření mimo nadledvinu) a možností radikální chirurgické resekce může být prognóza mírně lepší. Naopak u diseminovaného onemocnění je šance na dlouhodobé přežití velmi nízká.

Výskyt ACC má typicky bimodální rozložení – častěji se objevuje v raném dětství (do 5 let věku) a poté ve věku 40–60 let.

Typické příznaky

Nádor může být:

  • Nefunkční (nehormonálně aktivní) – méně časté,
  • Funkční, tedy produkující nadbytek hormonů – nejčastěji kortizolu, androgenních steroidů, estrogenů nebo aldosteronu, často i v kombinaci.

Právě hormonální aktivita nádoru bývá u mnoha pacientů prvním vodítkem k diagnóze.

Při nadprodukci kortizolu (Cushingův syndrom):

  • centrální obezita (zejména na trupu a břiše),
  • tzv. měsíčkovitý obličej,
  • snadná tvorba modřin,
  • svalová slabost,
  • poruchy nálady a spánku,
  • poruchy menstruačního cyklu (u žen),
  • vysoký krevní tlak (často rezistentní), v důsledku nadměrné produkce steroidů s mineralokortikoidním účinkem (např. deoxykortikosteronu).

Nadprodukce androgenů (např. testosteronu) vede u žen k:

  • hirsutismu (zvýšené ochlupení),
  • akné,
  • změně hlasu,
  • celkové maskulinizaci.

Nadbytek estrogenů u mužů způsobuje:

  • gynekomastii (zvětšení prsní žlázy),
  • snížení libida,
  • poruchy erekce.

U nefunkčního nádoru, který neprodukuje žádné hormony, bývá diagnóza často stanovena až v pokročilém stadiu – nádor je odhalen náhodně při zobrazovacím vyšetření nebo v důsledku příznaků způsobených lokálním růstem (např. bolest v bedrech, tlak v břiše) nebo přítomností metastáz (plíce, játra, lymfatické uzliny).

Nejste si jistí, jak nejlépe postupovat?

Každý případ je jiný. Pokud si nejste jisti, jak dále postupovat u pacienta s podezřením na nádor nadledvin, kontaktujte nás. Společně situaci posoudíme a doporučíme další odborný postup – rychle, věcně a partnersky.

kontaktujte nás

nebo

volejte 233 555 000

volejte po–pá 7:30 – 19:00

Diagnostika

Anatomické zobrazování

  • CT (počítačová tomografie)
  • MR (magnetická rezonance)

Adrenokortikální karcinom je obvykle velmi objemný nádor (větší než 5–8 cm), s nepravidelnými, infiltrativními okraji, známkami nekrózy, krvácení a rychlým růstem. Obvykle se vyskytuje jednostranně – levá a pravá strana jsou postiženy přibližně stejně často.

Zobrazovací metody často odhalí lokální invazi do okolních struktur – například do ledviny, bránice, regionálních lymfatických uzlin nebo velkých cév, jako je dolní dutá žíla nebo renální žíla.

V době stanovení diagnózy jsou metastázy (nejčastěji v plicích, játrech, kostech či lymfatických uzlinách) přítomny u většiny pacientů, což významně ovlivňuje další léčbu a prognózu.

Důležitou roli v diferenciální diagnostice hraje:

  • hodnocení denzity (v CT měřeno v Hounsfieldových jednotkách, zpravidla nad 30),
  • zachycení vaskularizace,
  • charakteristický vzhled a sledování růstu při opakovaných vyšetřeních.

Nádory podezřelé z ACC by měly být vždy vyšetřovány v rámci specializovaného multidisciplinárního týmu.

Funkční zobrazování

Adrenokortikální karcinom je metabolicky velmi aktivní nádor, což znamená, že vykazuje vysokou akumulaci FDG a je tedy intenzivně PET-pozitivní.

  • FDG PET/CT je užitečné nejen pro detekci primární léze, ale především pro vyhledávání metastáz (zejména v lymfatických uzlinách, plicích, kostech nebo játrech), které mohou být při CT či MR méně patrné.

Poznámka: Biopsie nádoru se u adrenokortikálního karcinomu zásadně nedoporučuje, protože může vést k rozsevu nádorových buněk a výsledky nebývají z hlediska histopatologického hodnocení jednoznačné.

Možnosti léčby

Léčba ACC závisí na rozsahu onemocnění, přítomnosti metastáz a celkovém stavu pacienta.

Chirurgická léčba:

  • U lokalizovaného onemocnění bez známek diseminace je základní metodou radikální chirurgická resekce nádoru.
  • Ve výjimečných případech lze zvažovat i rozšířenou resekci, tedy odstranění primárního nádoru spolu s metastázami, pokud je možné kompletně resekovat všechna viditelná ložiska.
  • Tyto výkony by měly být prováděny výhradně na specializovaných centrech.

U vybraných pacientů může být operace kurativní, nebo alespoň významně prodloužit přežití a zlepšit kvalitu života.

Systémová onkologická léčba:

Ve většině případů, zejména u pokročilého či metastatického onemocnění, je hlavním léčebným přístupem:

  • Mitotan (adrenolytikum specifické pro ACC)
  • Chemoterapie – kombinace etoposid, doxorubicin, cisplatina (tzv. EDP schéma)
  • Imunoterapie nebo cílená léčba – dostupná v rámci klinických studií

Radioterapie:

  • Má převážně paliativní roli – např. u kostních metastáz nebo lokálních recidiv.

Doporučení

Adrenokortikální karcinomy jsou vzácné a vysoce agresivní nádory. Diagnostika a léčba tohoto onemocnění by měla být vždy vedena ve specializovaných centrech, v rukou zkušeného týmu odborníků, kteří se zaměřují na nádory nadledvin.

Další onemocnění